, představující Rembrandta v dobách jeho silné dvojí osobnosti, není ani výtvorem jeho myšlenky, když je zcela svobodná, ani výtvorem jeho ruky, když není ničím svázána. Tady není žádný skutečný Rembrandt“ (E. Fromentin. Staří mistři Příběh, na který vás upozorňuji, není detektivkou). Takhle nějak jsem si představoval poslední den života velkého holandského malíře. Den, kdy zblízka zkoumá svůj vlastní život jako nejvelkolepější plátno, které vytvořil: dětství v Leidenu, první úspěchy, Saskia - jeho žena a láska jeho života... Hrdinové pláten vytvořených jeho brilantním štětcem ožívají . Zvěčnil je a oni učinili jeho jméno nesmrtelným. Světlo a stín, pravda a fikce se mísí jako barvy na paletě a pravdu zná pouze sám Rembrandt.

Navigation